Já si vzpomínám, když za mnou přišel můj partner a řekl mi, že by si přál koupit motorku. Já jsem na něj koukala s otevřenou pusou a opravdu jsem si myslela, že si ze mě partner dělá jenom srandu, že si ze mě partner jenom utahuje, ale nakonec z toho bylo takové, že je partner si ze mě vůbec neutahoval a opravdu si chtěl pořídit motorku. Co tohle znamená? Jak si může partner chtít koupit motorku, když jeho bratr se na tom už dvakrát vyboural a už od té doby nemůže jezdit na motorce a sotva ujede na kole pár metrů? Řekla jsem si, že tohle nemůže myslet vážně a že je to snad nějaký škaredý vtip.
Nebo že se mi to jenom zdá, protože jsem se ještě ten den zeptala partnera, jestli opravdu myslel vážně, že si chce pořídit nějakou motorku. A on mi řekl, že ano, že se mi tohle vůbec nezdálo, že motorku jednoznačně chce. Byla jsem v šoku, stále jsem tomu nemohla uvěřit, ale partner mi řekl, že prý tohle mě nemusí zajímat. To mě ještě víc překvapilo. Opravdu to bylo takové neuvěřitelné. Jak někdo někomu může doporučovat motorku, když on sám se na tom zmrzačí a už nemůže na motorce vůbec jezdit? A skoro nemůže jezdit ani na kole? Bylo to takové divné. Tak jsem se potom také zeptala jeho bratra a on mi řekl, že už se začíná pomalu také učit znovu jezdit na motorce.
On říkal, že na motorce nejezdil dva roky, protože se bál. Bál se usednout za motorku, protože i když se na ní dvakrát vyboural a jednou to dopadlo špatně, tak si sám sobě slíbil, že už na motorku opravdu nikdy nesedne. Jenomže se to změnilo. A když můj bratr viděl jeho bratra, jak prý také už se učí na motorce, tak můj partner také dostal na motorku chuť. Alespoň takhle mi to řekl, že prý na motorku dostal chuť. Opravdu hodně mi to šokovalo. Nevěděla jsem, co mám dělat, ale co jsem měla udělat? Jednoznačně to nemůžu přeci partnerovi zakázat, aby si nepořídil motorku. Samozřejmě, že si ji pořídil. Budu doufat, že se na motorce nikdy nic nikomu nestane.
